Filozofická Fakulta

Archeologie na dosah

Syndikovat obsah
Aktualizace: 1 min 23 sek zpět

5. ročník Mezinárodního dne archeologie je za dveřmi. Přijďte jej oslavit do Národního muzea.

10. Říjen 2018 - 12:30
Čím se zabývá archeologie a co všechno nám může povědět archeolog o naší  minulosti? To vše a mnohem více se návštěvníci dozvědí v sobotu 20. října od 10.00 do 16.00 hodin v Nové budově Národního muzea během oblíbeného Mezinárodního dne archeologie. Na výstavu Keltové platí v tento den 50 % sleva na vstupné. 20. říjen 2018 se na mnoha místech České republiky ponese v duchu oblíbeného vědeckého oboru, a sice „archeologie“. Nejinak tomu bude i v Nové budově Národního muzea, kde se všichni zájemci mohou těšit na bohatý program, který naváže na probíhající úspěšnou výstavu Keltové. Díky ní se každý na chvíli ocitne ve světě našich dávných předků, ale zároveň si také vyzkouší, co obnáší náročná archeologická práce v terénu. Na malé i velké návštěvníky bude čekat několik stanovišť s replikami z různých období pravěku. Svoji cestu do minulosti zahájí v době bronzové a budou zde moci obdivovat například honosné šperky nebo zbraně. Opomenuta nezůstane samozřejmě ani následující starší doba železná, kdy panoval mezi barbarskými kmeny a vzdálenou Itálií čilý obchodní ruch. Dále návštěvníky uvítá keltský bojovník, u kterého se dozvědí spoustu zajímavostí nejen o válečném umění, ale i o každodenním životě v mladší době železné. Máte raději vznešený svět antiky? I pro obdivovatele antiky bude připraveno stanoviště zaměřené na kulturu starověkého Řecka a Říma, kde naleznou nejrůznější repliky archeologických nálezů. Samozřejmě nebude chybět ani oblíbené stanoviště zaměřené na terénní práci archeologa. Hledání a dokumentace „pravěkých artefaktů“ jistě zaujme především malé návštěvníky muzea. Pro dospělé bude pak připravena digitální laboratoř, kde si svůj „nález“ budou moci 3D naskenovat. Na své si přijdou i malí kreativci, kteří si zde mohou ozdobit látku pomocí přírodních pigmentů nebo objeví kouzlo keltských ornamentů. Ve výstavě Keltové se také během akce uskuteční také několik tematických komentovaných prohlídek: 11.00 – Svět Keltů a antický svět (PhDr. Pavel Titz, PhD.) 12.00 – Umění a duchovní svět Keltů (PhDr. Pavel Sankot) 13.00 – Krása oděvu doby železné (Mgr. Viktoria Čisťakova) 14.00 – Svět pohřebišť (PhDr. Pavel Sankot) Kontaktní osoba: Viktoria Čisťakova, viktoria_cistakova [at] nm.cz Zobrazit v plné velikosti Zobrazit v plné velikosti Zobrazit v plné velikosti Zobrazit v plné velikosti Zobrazit v plné velikosti Zobrazit v plné velikosti Zobrazit v plné velikosti Štítky: Národní muzeumpřednáškapro zábavu

První ročník ceny Zlatý mamut

27. Září 2018 - 15:06
První ročník ceny Zlatý mamut byl slavnostně vyhlášen dne 1. května 2018 v Pavilonu Anthropos v Brně Pisárkách při příležitosti oslav 90. narozenin mamuta v Anthroposu. Jde o společný projekt tří významných institucí archeologie v ČR. Partnerství Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i., Moravského zemského muzea a Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v sobě propojuje výzkumné, vzdělávací a sbírkotvorné cíle archeologie, a také akademické, univerzitní a muzejní prostředí.  Cílem je motivovat archeology ve všech úrovních archeologické vědy a ve všech odborných institucích k rozvoji kreativních a atraktivních popularizačních aktivit, které v očích laické veřejnosti legitimují nezastupitelnost a společenskou přínosnost archeologie v moderním světě. Společně a nerozdílně proto vyhlásili každoroční soutěž o Cenu Zlatý mamut, která vyzdvihne nejlepší popularizační výsledky příslušného kalendářního roku. Cena Zlatý mamut je vyhlašována ve třech kategoriích, z nichž každou garantuje jeden z partnerů. V každé kategorii jsou oceněny tři nejlepší výsledky. První cena v každé kategorii je oceněna rovněž finanční odměnou. Projekty přihlašujte prostřednictvím aplikace, která bude otevřena do 31. 12. 2018. Nápad spojit soutěž s nejslavnějším brněnským vystavovaným exponátem vychází z úcty k tradici popularizace archeologických výzkumů a archeologické vědy jako takové, již na Moravě založil Karel Absolon. Jemu je také cena symbolicky dedikována. Mamut byl díky úsilí Karla Absolona vytvořen roku 1928 pro Výstavu soudobé kultury, která se konala v Brně na Výstavišti v Pisárkách. Po mimořádném úspěchu v pavilonu Člověk a jeho rod bylo rozhodnuto vystavovat jej trvale a byl proto přesunut do nedalekého pisáreckého parku. Během válečných let se však původní model ztratil a proto byl roku 1969 postaven nový 3,5 metru vysoký model. V pavilonu Anthropos se bude také konat každoroční slavnostní vyhlášení vítězů ve všech kategoriích. Pro více informací či přihlášení projektu navštivte oficiální stránky soutěže zde Přílohy:  zlaty_mamut_2018_flyer_a5.jpg

Konference "Pregnancy, birth, early infancy and childhood: life’s greatest transitions in the past" ve Vídni

25. Září 2018 - 15:07
Ve dnech 20. až 22. září 2018 se ve Vídni uskutečnila 11. mezinárodní konference Společnosti pro studium dětství v minulosti (Society for the Study of Childhood in the past - SSCIP). Téma letošní konference vzešlo z ERC projektu The Value of mothers to society: responses to motherhood and child rearing practices in prehistoric Europe, který na Ústavu orientální a evropské archeologie Rakouské akademie věd vede hlavní organizátorka akce Katharina Rebay-Salisbury. Konference probíhala v Naturhistorisches Museum a zúčastnilo se jí přes 60 badatelů, jejichž hlavním výzkumným tématem je právě problematika nedospělých jedinců a jejich postavení v různých obdobích minulosti, ať již té nejvzdálenější či nedávné.  Konference jsem se za Národní muzeum zúčastnila s příspěvkem "Variability of Children´s Burial Rite of the Únětice Culture in Bohemia, Moravia and Slovakia", který jsme připravily se slovenskými kolegyněmi Katarínou Hladíkovou (Univerzita Komenského v Bratislavě) a Klaudií Daňovou (Archeologický ústav SAV v Nitře), za poskytnutí dat z dosud nepublikovaných výzkumů ve Vlíněvsi a Mikulovicích děkujeme kolegům P. Limburskému a M. Ernéemu (oba z Archeologického ústavu AV ČR v Praze). Celkem zaznělo na konferenci téměř 30 různorodých příspěvků chronologicky od paleolitu po 19. století a geograficky od území starověké Mezopotámie po Velkou Británii. Vzhledem k místu konání konference se většina příspěvků týkala pravěké Evropy, z celkového rámce se vymykal videopříspěvek z Filipín. Pro mě osobně byly zajímavé samozřejmě příspěvky o pohřbívání dětí v pravěku na území sousedních států, nicméně přínosné byly i prezentace zaměřené antropologicky či práce zaobírající se písemnými prameny (např. o rozpoznání vývojových etap dětství ve starověké Mezopotámii či Mykénách), nebo ikonografickými prameny (dětské hry na řeckých vázách "choes"). Další pohled na dětství nabídly pak prezentace pojednávající o vzdělávání (např. v průmyslové Anglii 19. stol.), o učení dětí o umírání, o dětství v otroctví na americkém Jihu a další. Co ukázaly zejména prezentace s pravěkou problematikou, je absence jednotné terminologie, dosažení konsenzu v používání ustálených věkových kategorií je úkolem, který je třeba řešit.Program konference a abstrakty příspěvků najdete v příloze ke stažení. Na závěr skvěle připravené konference nechyběla ani důkladná "behind the scenes" tour po prostorách pravěkého a antropologického oddělení Naturhistorisches muzea. Mezinárodní a interdisciplinární Society for the Study of Childhood in the past se sídlem v Anglii byla založena v roce 2007, aby etablovala rozvíjející se novou disciplínu. Společnost pořádá každoroční konferenci a další tématická setkání, vydává dvakrát ročně časopis Childhood in the Past (CIP) a další publikace v rámci monografické řady.  Autor textu: Lucie Vélová(Národní muzeum)   Fotografie z konference: Zobrazit v plné velikosti Naturhistorisches Museum ve Vídni Zobrazit v plné velikosti Téma konference Zobrazit v plné velikosti Registrace Zobrazit v plné velikosti Přednáška M. Sanchez Romero Zobrazit v plné velikosti Ukázka z prezentací Zobrazit v plné velikosti Ukázka z prezentací Zobrazit v plné velikosti Ukázka z prezentací Zobrazit v plné velikosti Nastupující prezidentka SSCIP Katie Hemer a loučící se Sally Crawford Zobrazit v plné velikosti Prohlídka depozitářů na prehistorii Zobrazit v plné velikosti V depozitářích na prehistorii Zobrazit v plné velikosti Copak nám kurátorka Karina Grömer ukáže? Zobrazit v plné velikosti Ano, je to jedna z kožených krosen z doby bronzové z Hallstattu, kterých mají v NHM ve Vídni 5! Zobrazit v plné velikosti V archeologické expozici NHM ve Vídni Zobrazit v plné velikosti Antropologické oddělení v NHM ve Vídni Zobrazit v plné velikosti Antropologické oddělení v NHM ve Vídni Zobrazit v plné velikosti Na antropologickém oddělení v NHM ve Vídni Zobrazit v plné velikosti Tibie nedonošeného plodu o stáří 4 měsíců Zobrazit v plné velikosti Pod kupolí Zobrazit v plné velikosti Výhled ze střechy na protější Kunsthistorisches Museum Přílohy:  sscip2018_programme.pdf sscip2018_abstracts.pdf

Aspoň na víkend přijď mezi Kelty (Národní muzeum Praha)

14. Září 2018 - 8:53
Přijďte s dětmi do Nové budovy Národního muzea a poznejte život Keltů v době železné. Prostor: Nová budova Národního muzea, Vinohradská 1, Praha 1 Keltové samotní na vás budou v sobotu 22. září od 13 do 17 hodin čekat na tematických stanovištích.   Těšit se můžete na setkání s válečníkem, který vás seznámí se zbraněmi různých období. Obchodník vám ukáže mince a předměty místní výroby i dovezené ze Středomoří. U dalších stanovišť se například dozvíte, jak si vyráběli své oděvy, a skrze vybrané repliky originálních nálezů poznáte skrytý půvab doby železné. Světem Keltů vás provede hravý pracovní list. Čekat na vás budou i rozmanité workshopy, prakticky navazující na témata stanovišť, a komentovaná prohlídka výstavy Keltové s autorem.   V ceně běžného vstupného do muzea.   Program:   13.00–17.00 Na návštěvě u Keltů – stanoviště s úkoly pro rodiny s dětmi (keltský válečník, obchodník, textilní výroba, skrytý půvab doby železné) Workshopy – zdobení látek přírodními hlinkami, výroba ozdob inspirovaných keltskými šperky, tkaní na karetkách, předení vlny, práce s rotačním žernovem a zrnotěrkou    15.00 Komentovaná prohlídka výstavy Keltové s autorem   Datum akce: Sobota, 22. Září 2018 - 13:00 do 17:00

Bohatý hrob z Chlumu u Rokycan II

21. Srpen 2018 - 16:16
V bohatém knížecím hrobě z Chlumu u Rokycan se mimo zlaté destičky našly i další pozoruhodné nálezy. Samotná mohyla měla v průměru 13,5 metru a byla obehnána kamenným věncem. Zachovalo se i kamenné obložení pohřební komory, které mělo zpevnit její konstrukci a zároveň ochránit obsah hrobu před zloději. V mohyle byl nalezen žárový pohřeb, pravděpodobně muže, s bohatou bojovnickou výbavou. Železný meč z Chlumu je krásným příkladem nejstarší série časně laténských mečů z území Čech z poloviny 5. století př.n.l. Dále se v mohyle našly dva bodce, dvě šipky, dva oštěpy a velká železná sekera. Na základě vyobrazení ze situly, kde můžeme spatřit rituální oběť zvířete, byla vznesena teorie, že nalezená sekera spolu s bodci byla používána během rituálních obětin. Tato hypotéza přivádí na myšlenku o komplexní funkci pohřbeného – vojenský vůdce a zároveň osoba významně zapojená do náboženského dění komunity. Mimo pozoruhodný soubor zbraní se v hrobce našel i krásný picí servis složený ze dvou mís a tzv. zobákovité konvice. Bronzová konvice bezpochyby zaujme i laického návštěvníka svým elegantním vzhledem a není divu, přece se jedná o luxusní import z daleké Etrurie. Konvici zdobí nepříliš povedený rytý vlys s florálními motivy palmet a lotosů. V tomto případě jsou namístě úvahy o zaalpském původu této výzdoby, tedy místní imitaci antických motivů. Konvice byla patrně záměrně rituálně poškozena ještě před uložením do hrobu. Není to ovšem nic překvapivého, symbolické poškození až ničení pohřební výbavy se objevuje jak v době laténské, tak i v pozdější době římské. Jedná se o symbolickou smrt předmětu, který měl doprovázet svého majitele do záhrobí. Dvě, už vzhledově prostší, mísy patří k domácím napodobeninám etruských výrobků. Picí servisy, ať už honosné bronzové nebo jednodušší keramické, byly důležitou součástí pohřební výbavy jak v době halštatské, tak i v časné době laténské. Odrážely zálibu tehdejší elity v bujarých hostinách, ale zároveň mohly sloužit i pro rituální libaci během pohřebních obřadů. Jako poslední zmiňme i nález drobného bronzového válcovitého nákončí. Tradičně se o něm uvažuje jako o nákončí toulce (což se zdá být z funkčního hlediska nepravděpodobné), přesná funkce tohoto předmětu však bohužel stále není známa. I přes tuto drobnou vadu na kráse je kování ukázkovým příkladem časně laténského umění. Stejně jako u zlaté destičky, i zde se setkáváme s promyšleným výzdobným systémem. Původní motivy palmet či lotosů byly transformovány do svébytných ornamentů provedených prostou, ale zároveň elegantní kružítkovou technikou. Zde výzdoba dokonale souzní s tvarem a v případě tohoto nálezu dvojnásobně platí tvrzení, že v jednoduchosti je krása.   Autor textu: Viktoria Čisťakova(Národní muzeum) Zobrazit v plné velikosti Bronzové kování Zobrazit v plné velikosti Bronzové mísy a bronzová zobákovitá konvice Zobrazit v plné velikosti Do výbavy patřil železný meče s konstrukcí známou i v oblasti východní Francie a Porýní Zobrazit v plné velikosti Dvojice železných hrotů oštěpů a bronzové kování Zobrazit v plné velikosti Dvojice železných bodců k pohánění zvířat, určených k obětování Zobrazit v plné velikosti Železná sekera k provádění rituálu obětování zvířat Štítky: nálezyhalštatlaténvýstava

Bohatý hrob z Chlumu u Rokycan I: Křehká krása zlaté destičky.

6. Srpen 2018 - 14:28
Bohatý hrob z Chlumu u Rokycan patří k učebnicovým příkladům bohatých knížecích hrobů z časné doby laténské. Pohřeb obsahoval mimořádně bohatý soubor bronzových nádob a zbraní, mezi nimiž se vyjímala zlatá destička. Drobná destička má bronzové jádro, které bylo následně pokryto zlatou fólií. Na první pohled se může zdát, že je to jednoduchý a oproti jiným časně laténským nálezům (například maskovitým sponám) až nevýrazný předmět, opak je ovšem pravdou. Pozornému divákovi neunikne jemná řemeslná práce a pozoruhodná ornamentika tohoto výjimečného artefaktu. Symetrická výzdoba je tvořena pomocí kružnic/půlkružnic vázaných na ústřední terč. Můžeme spatřit základní prvky, které jsou vlastní časně laténskému umění: kruhy, půlkruhy a esovité motivy, které se i přes svou zdánlivou jednoduchost skládaly do složitých a živých kompozic. Zde ovšem geometrická kompozice nepůsobí strohým a statickým dojmem, jak to můžeme vidět u starších předmětů z doby halštatské. Naopak, ornament na první pohled upoutá pozornost svou ladnou živostí. Destička z Chlumu má i své tajemství – na jejím rubu byla během konzervace objevena geometrická výzdoba, která ovšem prokazuje starší, ještě halštatskou výzdobnou tradici. V této souvislosti se zmiňme i o nálezu zásadního nástroje této doby – kovového kružítka, nalezeného v časně laténské kovárně v Tuchoměřicích. S jeho pomocí byly tvořeny tyto překrásné ornamenty. Výzdobné prvky, podobné těm na destičce z Chlumu, můžeme najít i na jiných předmětech, kupříkladu na keramice, bronzových falérách a špercích. Kdo a kdy vlastnil tento šperk? Destičku z Chlumu (pravděpodobně část spony?) je možné datovat do 2. poloviny 5. století př.n.l. a pochází nejspíše z oblasti Porýní. Zajímavé je to, že šperky tohoto typu (typ Weiskirchen) se objevují v mužských válečnických hrobech. Nejedná se ovšem o častý nález a můžeme jen spekulovat, zda se jednalo o specifický odznak poukazující na vyšší společenské postavení zemřelého. Se stejnou pravděpodobností se však mohlo jednat o jiný, nám skrytý význam.   Autor textu: Viktoria Čisťakova(Národní muzeum) Zobrazit v plné velikosti Původní dokumentace nálezu hrobu v Chlumu (okr. Rokycany) Zobrazit v plné velikosti Výbava hrobu obsahovala dále i bronzovou destičku krytou zdobenou zlatou fólií typu Weiskirchen, které jsou typické pro výbavu vojenské elity v Porýní (foto O. Palán) Zobrazit v plné velikosti Rub a líc zlaté destičky (podle J. Břeň 1981) Zobrazit v plné velikosti Výzdobné schéma destičky (podle J. Kysela 2018) Štítky: halštatlaténnálezyvýstava

Antropologická rekonstrukce podoby muže z keltského oppida Závist

2. Červenec 2018 - 8:00
V průběhu dílčího výzkumu brány A na keltském oppidu Závist byla při jejím severovýchodním křídle objevena jáma s deponovanou lidskou lebkou (datována kolem poloviny 1. století př. Kr.). Nález byl interpretován jako lidská trofej „tête coupée“, původně patrně umístěná na bráně. Po přenesení do jámy byla lebka zatížena velkým kamenem a zasypána zeminou z blízkého destruovaného obytného stavení. Jedná se o lebku jedince mužského pohlaví, mladého dospělého věku. Na lebce jsou patrné impresivní fraktury v levé polovině kosti čelní. Pomocí endoskopického vyšetření byla pod nimi na vnitřní ploše čelní kosti zjištěna léze, vzniklá nejspíše vylomením vnitřní části lebky s následným epidurálním krvácením. Stanovení bezprostřední příčiny úmrtí jedince je samozřejmě nemožné. I když je zjevné, že se jednalo o život ohrožující úraz, nemůžeme jenom na základě této léze vyloučit, že bezprostřední příčinou smrti bylo jiné zranění měkkých tkání či postkraniálního skeletu, které se nedochovaly a nemáme možnost je tudíž posoudit. Zjištěné lebeční poranění mohlo být jak vlastní příčinou smrti, tak mohlo smrt pouze spolupodmiňovat v kombinaci s jiným úrazem. 3D scanování originální lebky a náhradní spodní čelisti, 3D studio FAVU Brno (Archiv Eva Vaníčková)   Oddělování hlav je zvyk, který byl v keltském světě zaznamenáván již v dílech antických autorů. Patří především do okruhu rituálů bojovnické elity a jeho praktikování je také mnohokrát doloženo archeologickými situacemi v nejrůznějších prostředích. Lebka ze Závisti a její kontext s podobnými projevy bezpochyby dobře koresponduje (Likovský – Drda 2003). Samotný proces rekonstrukce Pro rekonstrukci podoby je nutné, aby lebka byla v co nejlepším stavu. Ovšem v případě muže ze Závisti chyběla spodní čelist, proto musela být nahrazena vhodnou mužskou čelistí a poškozené partie lebky domodelovány. Z důvodu chybějící čelisti je zároveň dolní část obličeje kryta vousy! Antropologické měření (Archiv Eva Vaníčková)   Lebka pro rekonstrukci byla 3D nascanována a vytištěna, aby nedošlo při modelaci k jejímu poškození. První etapa metody plastické rekonstrukce podoby spočívá ve vytvoření obrysu lebky se všemi potřebnými detaily, pomocí kterého je zhotovena kontura obličeje dle standardní tloušťky měkkých tkání. Na kopii lebky obnovíme žvýkací svaly (m. temporalis a m. masseter), které převážně formují celkový obrys obličeje. Dále na konkrétní antropometrické body nanášíme pásky modelační hmoty, jejichž výška je rovna tloušťce měkkých tkání v daných oblastech. Válečky se spojují pásky o šířce asi 1 cm, které se slévají v jeden sagitální hřeben. Další podélný pás se pokládá podél horní spánkové linie a přechází na bradavkovitý výběžek a zakončuje se u jeho hrotu. Oba pásy se spojí příčnými pásky, které pokračují až po zadní okraj lícního výběžku čelní kosti a po horní okraj jařmových oblouků. Poslední pás se umístí na povrch velkého spánkového svalu. Vzdálenost mezi pásky by neměla přesáhnout 2-3 cm. Prostor mezi podélnými a příčnými pásy se zaplní modelační hmotou. Případné nerovnosti se zahladí tak, aby nebyla narušena požadovaná tloušťka měkkých pokryvů hlavy. Zvláště pozorně je třeba přistupovat k rekonstrukci měkkých pokryvů v oblasti obočí a horního okraje očnice s tím, aby se zachoval jejich složitý individuální reliéf. Důležitá je i poloha hlavy vůči krku. Její postavení a sklon jsou u každého jedince individuální a často jsou určovány věkem, zatížením, zdravím apod. Proces modelace muže ze Závisti (Archiv Eva Vaníčková)   Po následném dlouhodobém technickém zpracování je tak výsledkem busta zhotovená z materiálů, které co nejvěrněji napodobují přirozenou kůži (silikon), do které byly implantovány vlasy, řasy a skleněné oči. Vědomě upřednostňujeme tuto v současnosti velice žádanou formu presentace, kterou můžeme vnímat jako v dobrém smyslu „konkurenci“ antropologii, využívající digitální technologie. Postup realizace trojrozměrných modelů je časově i materiálně náročnější, pro muzejní výstupy však v době přesyceností digitálními médii vhodnější. Proces modelace a odlévání muže ze Závisti (Archiv Eva Vaníčková)   Rekonstrukce muže ze Závisti je v současné době k vidění na výstavě Keltové v Národním muzeu.  Další informace k antropologickým rekonstrukcím podoby najdete v článku zde. Finální podoba muže ze Závisti (Archiv Eva Vaníčková)   Literatura: Likovský, J. - Drda, P. 2003: Epidurální krvácení na lebce z brány A oppida Závist. Archeologické rozhledy 55, s. 285-296.  Autor textu a fotografií: Eva Vaníčková(Moravské zemské muzeum)   Štítky: doba železnáKeltové

Aktuality

Právě byl zahájen příjem přihlášek na letošní ročník Mezinárodní Masarykovy konference pro...

15. Říjen 2018

Ve středu 10.10.2018 se v knihovně Ústavu pro archeologii koná od 12:50 hod. důležitá informační...

04. Říjen 2018

Vážení přátelé a kolegové!
Galerie hlavního města Prahy zve na prezentaci...

03. Říjen 2018

 

Milí kolegové,
seminář pro archeologii středověku 10. října 2018...
02. Říjen 2018

Archeologický ústav AV ČR v Praze vás zve na přednášku "Examples of Roman ports and piers of...

20. Září 2018