Filozofická Fakulta

Koncepce Ústavu pro archeologii 2013-2016

1. Koncepční východiska

Rozvoj Ústavu pro archeologii  FF UK závisí na několika faktorech, zejména na personálním obsazení a na zázemí pro pedagogickou a vědeckou činnost, na vztahu ústavu k příbuzným ústavům v rámci FF UK, jakož i na jeho pozici v systému univerzitní archeologie v České republice. Specifický význam připadá vztahu Ústavu pro archeologii FF UK k naší nejvýznamnější oborové instituci, Archeologickému ústavu AV ČR, v.v.i., v Praze. Samozřejmostí se stala úzká součinnost s několika dalšími ústavy univerzitní archeologie v českých zemích, zejména s Ústavem archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně, jakož i spolupráce v širším evropském měřítku.

Po roce 1989 se v České republice zásadně změnila nabídka univerzitní archeologie. Místo dříve striktně omezených počtů uchazečů přijímaných v Praze a Brně patří dnes archeologie k nabídce několika univerzit a souhrnný počet jejích studentů přesahuje několik stovek. Z těchto souvislostí, na něž činnost Ústavu pro archeologii FF UK přirozeně reaguje, jakož i z poznatků o aktuálním vývoji univerzitní archeologie v dalších evropských zemích, vychází navrhovaná koncepce naší činnosti v letech 2013-2016.

2. Rozvoj pedagogické činnosti a rozvoj personální

 Ústav pro archeologii FF UK nabízí stabilizovaný systém výuky, v němž určující podíl patří interním zaměstnancům FF UK. Externisté přejímají specializované části, které tvoří nezbytnou součást výuky. Vesměs se jedná o přední odborníky, kteří na FF UK působí dlouhodobě. V letech 2010-2013 se do pedagogické činnosti zapojilo i několik našich absolventů (PhD.) a zvýšila se i soustavná aktivita doktorandů. Tuto tendenci budeme dále rozvíjet, spatřujeme v ní optimální základ ke generační obměně.

Pravidelnou součástí pedagogické a vědecké činnosti se stal program jednotlivých přednášek dalších specialistů z České republiky a ze zahraničí. Tento program je až příliš citelně limitován finančními možnostmi ústavu, v každém případě budeme pokračovat ve snaze o využívání všech dostupných zdrojů. 

Prvořadý význam v činnosti ústavu připadá seminářům. V letech 2013-2016 předpokládáme pokračování systému seminářů vedených pracovníky ústavu: doc. M. Popelka (pravěk), doc. L. Košnar (protohistorie), dr. Danieĺisová (hospodářské dějiny mladšího pravěku), prof. J. Klápště (středověk). Nadále bude naprosto nutně stoupat podíl činnosti mladších pracovníků, a to jak nynějších odborných asistentů Z. Bláhové, T. Klíra a I. Štefana, tak některých z nedávných absolventů a z dnešních doktorandů. Jedině touto cestou lze zajistit kontinuitu Ústavu pro archeologii FF UK. Tento úkol je mimořádně naléhavý, rozhoduje o budoucnosti ústavu. V daném časovém rozpětí nepochybně dojde k převzetí některých seminářů mladšími pracovníky.

Akreditovaný program bakalářského a magisterského studia archeologie pravěku a středověku soustředil přednáškové kurzy do bakalářského studia. Nabídka magisterského a doktorského studia spočívá především v přednáškách a seminářích blízkých tématům řešeným v rámci programu vědecké činnosti ústavu. Tato přirozená tendence leckdy koliduje s přijímáním studentů z jiných fakult do navazujícího studia, velmi často totiž postrádají základy odpovídající  úrovni požadované na FFUK. Přes tuto potíž pokládáme dané řešení za jedině možné.

Spolu s posunem k přirozené věkové struktuře Ústavu pro archeologii, tj. se začleněním mladších pracovníků, se zásadně změnily možnosti odborné praxe, bez níž se archeologické studium neobejde. Výchozí princip spočívá v odborných projektech ústavu, na jejichž terénní i teoretické realizaci se podílejí studenti. V současné době se tato část koncepce významně opírá o grantovou podporu (GAČR). Možnosti v letech 2014-2016 nelze  odhadovat, mnoho jistoty nemáme. Zároveň by část stávajících studentských praxí bylo vhodné rozšířit na Letní archeologickou školu, jíž by se mohli účastnit i zahraniční studenti a třeba i vážní zájemci o studium archeologie.

Archeologie patří k oborům, které vyžadují soustavně rozvíjený přístup k památkám uchovaným v historické krajině a k nálezovým fondům uloženým v centrálních i regionálních

muzeích. Odpovídající univerzitní řešení spočívá v systému exkurzí, jejichž rozvinutí u nás omezuje setrvalý nedostatek finančních prostředků. Přesto budeme pokračovat v programu 2-4 exkurzí během akademického roku, konaných vždy s aktivní účastí studentů. Tato část koncepce již dnes závisí na aktivitě doktorandů.

Z nároků personálního rozvoje trvají dva naléhavé úkoly:

- 1. Podstatně pokročila součinnost s doktorandy, kteří se účinně a soustavně zapojují do pedagogického a odborného programu ústavu. Především odtud očekáváme  personální obměnu ústavu. Tento úkol se daří plnit, jeho nároky jsou však dlouhodobé a realizace může být jen postupná.

- 2. Zvlášť slabá stránka Ústavu pro archeologii souvisí s problematikou habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem. Zacházíme sice s individuálními záměry a plány, důležitá úloha připadá volným semestrům, řešení daného problému však opět vyžaduje poměrně dlouhou dobu. O tom, že k zásadnímu řešení tak či onak dojde právě v letech 2013-2016, však není pochyb.

3. Rozvoj vědecké činnosti

Vědecká činnost Ústavu pro archeologii FF UK se zcela přirozeně zaměřuje na několik vybraných kapitol archeologie pravěku a středověku. K těmto kapitolám patří neolitizace střední Evropy, hospodářské dějiny mladšího pravěku, předpoklady vzniku a raný vývoj přemyslovského státu, vrcholně středověká proměna střední Evropy. Zmíněnými kapitolami se přednostně zabývají přednášky magisterského a doktorského studia. Zároveň se stávají hlavní náplní jednotlivých seminářů. Studentské práce, které budou přispívat k řešení těchto kapitol, se mohou dočkat zvláštní podpory. Tento specializační pohyb pokládáme za naprosto nezbytný, žádný z předních ústavů univerzitní archeologie v Evropě se nesnaží o špičkovou výuku archeologie v celé šíři dnes již značně rozrůzněného oboru. Řešení spočívá ve specializaci jednotlivých ústavů a v podstatně větší středoevropské a evropské mobilitě studentů magisterského a doktorského studia.

4. Počty a zaměření studentů archeologie pravěku a středověku na FF UK

Z několikaleté zkušenosti vyplývá, že počty uchazečů o studium archeologie v Praze se v podstatě stabilizovaly a počty každoročně přijímaných studentů se mohou nanejvýš pohybovat kolem 20. Za zásadně důležitou považujeme stávající praxi přijímacího řízení, spojující část písemnou a ústní. Plně se osvědčilo i konání písemné části spolu s Ústavem pro klasickou archeologii FF UK. Kriteriem přijímání se stává obecné hodnocení studijních předpokladů, doprovázené elementárními doklady uchazečova zájmu o archeologii. Podstatné zvýšení počtu přijímaných studentů nelze doporučovat, nad hranicí zhruba 20 opakovaně zjišťujeme nápadný pokles studijních předpokladů. Kvalifikovaný zájem o studium archeologie stagnuje či spíše klesá i v dalších centrech evropské univerzitní archeologie. Uchazeči s průkazným zájmem o archeologii a s odpovídajícími předpoklady ke studiu humanitních oborů mívají naprosto jednoznačnou naději přijetí na FF UK.

V naznačené situaci budeme pokračovat v důrazu na magisterské a doktorské studium, zaměřené v prvé řadě na výše zmíněné vybrané kapitoly archeologie pravěku a středověku. Při tomto konceptu se může uplatňovat značná výhoda studia archeologie v Praze, spočívající v nabídce souběžného studia dalších oborů na FF UK, UK, jakož i na dalších pražských vysokých školách. Dané zaměření se opírá i o součinnost s dalšími pražskými institucemi, v prvé řadě s Archeologickým ústavem AV ČR a s Centrem medievistických studií. Mnozí studenti dříve či později navazují studiem doktorským a dosahují tak ucelené archeologické vzdělání.

Stále ještě příliš málo studentů archeologie využívá nabídku kontaktů s dalšími obory v rámci FF UK. Této tendenci sice napomáhají mezioborové semináře, záměry kombinovaných studijních programů se ale po několika neúspěšných pokusech ukazují málo reálné. Radikální opatření tohoto druhu asi vyžadují více stabilizované vysokoškolské prostředí. Dosavadní úvahy se zabývaly možnou akreditací programu spojujícího část archeologie pravěku (protohistorie) s částí archeologie klasické, jakož i akreditací medievistiky spojující odpovídající části archeologie, historie a dějin umění. Zdá se, že v obou ohledech bude třeba pokračovat kroky zaměřenými na soustavné překračování oborových hranic, nevyžadujícími ale zásadní změny v systému studia.

5. Rozvoj zázemí pro pedagogickou a vědeckou činnost

Z neobyčejného rozvoje archeologických metod, který se vystupňovat v závěru 20. století a jenž zásadně změnil běžnou archeologickou praxi, vyplývá značná ekonomická náročnost dnešní univerzitní archeologie. Zejména po roce 1989 se také v České republice běžnou výbavou jak centrálních, tak i regionálních archeologických pracovišť staly efektivní počítačové systémy, přístroje užívané při archeologické prospekci, přístroje a systémy umožňující kvalitativně nové zacházení s prostorovými údaji, či získávání vzorků vhodných pro různorodé přírodovědné analýzy. Celá tato rozsáhlá proměna archeologie souvisí s citlivějším vztahem k archeologickému dědictví, jenž se prosazuje i u nás. Má-li univerzitní výuka připravovat kvalifikované specialisty pro současnou archeologickou praxi, neobejde se bez odpovídajícího vybavení. Naše i zahraniční zkušenosti potvrzují, že osvojování základních postupů a metodických principů vyžaduje výuku rozdělenou do malých skupin studentů, neboť jedině v nich se lze učit aplikaci náročných metod, zacházení se složitými přístroji apod. Bez uspokojování těchto požadavků si nelze představit dlouhodobý rozvoj univerzitní archeologie, který je základním předpokladem kvalifikovaného přístupu k archeologickému dědictví. V uplynulém období se podařilo naprosto zásadně snížit zaostávání Ústavu pro archeologii FF UK za některými univerzitami v České republice. V tomto pozitivním trendu bude třeba pokračovat a hledat nejrůznější opory k jeho naplňování.

6. Základna Mělník

Provozní možnosti Ústavu pro archeologii FF UK se podstatně zlepšily díky základně v Mělníce. Archeologie závisí na systematické schopnosti získávat a zhodnocovat primární archeologická data. Právě tato část praktické výuky se bude nadále soustřeďovat do Mělníka. Jeden z klíčových úkolů ústavu spočívá v plynulém provozu základny v Mělníce, na němž se významně podílejí i doktorandi.

7. Knihovna Ústavu pro archeologii FF UK

Při pedagogické a vědecké činnosti připadá jedinečný význam dlouhodobě a souvisle budovanému knihovnímu fondu, využívanému mj. v rámci výuky. Naprostou nezbytností se stal výhradně prezenční provoz knihovny (bez výpůjček mimo ústav). V tomto systému budeme rozhodně pokračovat. Doplňování fondů bude nadále přihlížet k tématickým okruhům určujícím program vědecké a pedagogické činnosti ústavu (viz bod 3). Před literaturou běžně dostupnou v dalších pražských knihovnách budou dostávat přednost významné a u nás obvykle nedostupné položky zahraniční produkce.

Knihovna jako přirozená a nezbytná součást Ústavu pro archeologii zajisté přetrvá i po přestěhování do Opletalovy ulice. Všude tam, kde došlo k oddělení knihoven od univerzitních ústavů, u nás či v zahraničí, bývá toto řešení hodnoceno jako naprosto chybné a škodlivé.

8. Publikační činnost

Ústav pro archeologii FF UK připravuje dvě publikační řady vydávané nakladatelstvím Karolinum, sborníky Praehistorica a Studia mediaevalia Pragensia. Obě tyto řady vycházejí vcelku pravidelně a úspěšně plní svoje zadání.  Mj. přinášejí i vybrané studentské práce. Velmi důležitou součástí činnosti ústavu se stalo diskusní fórum SMP (http://praha5.ff.cuni.cz/smp/). Stejně jako obě publikační řady i toto fórum zasluhuje jednoznačnou podporu. Jde o jedinečné a nenahraditelné součásti identity Ústavu pro archeologii.

Výběr hodnotných doktorských prací vychází od roku 2006 v publikační řadě Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque, vydávané společně s Ústavem archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně. Tato řada má značný význam,  poskytuje přirozené měřítko kvality doktorských prací. V tomto publikačním záměru chceme rozhodně  pokračovat. Naléhavým úkolem se ovšem stalo zajištění  pravidelné finanční podpory.

Důležitou publikační položku v činnosti ústavu by i nadále měl tvořit sborník Ruralia (the Jean-Marie Pesez conferences on medieval rural archaeology), redakčně  připravovaný v součinnosti s Centrem medievistických studií a s dvouletou periodicitou vydávaný nakladatelstvím Brepols. Ústav pro archeologii zároveň stravuje příslušnou webovou stránku (www.ruralia.cz). Podpora této aktivity patří rovněž k prioritám ústavu. Uvedená webová stránka se postupně stává důležitou informační základnou důležité části evropského medievistického studia.

9. Součinnost s dalšími ústavy univerzitní archeologie

Význam této části koncepce Ústavu pro archeologii FF UK vyplývá mj. z nezbytné specializace jednotlivých pracovišť univerzitní archeologie, a zároveň z povinnosti soustavně kultivovat rámec oborové diskuse. V rámci českých zemí budeme pokračovat v každoročních setkáních doktorandů, zaměřených hlavně na prezentaci doktorských projektů. Další setkání obdobného zaměření pořádá náš ústav spolu s univerzitním archeologickým ústavem v Brně.

Programy výměny se zahraničními univerzitními ústavy budou nadále doplňovat specializovaná setkání doktorandů. Řada setkání zaměřených na archeologii středověku byla zahájena v roce 2006 za účasti doktorandů z Prahy, Vratislavi a Berlína. Rychle přerostla v každoroční kolokvia, na která oproti počátkům pravidelně přicházejí studenti z dalších německých univerzit (Bamberg, Halle).

Podstatnou oporou zahraniční výměny se i v Ústavu pro archeologii stal program Erasmus, který  se podařilo navázat s několika významnými univerzitními ústavy v Evropě.

 

Z bilance předpokladů jednoznačně vyplývá, že Ústav pro archeologii FF UK může i nadále patřit k předním univerzitním pracovištím ve střední Evropě. Těžiště jeho činnosti bude spočívat v kvalifikované oborové výuce, zvlášť zdůrazňující význam magisterského a  doktorského studia, soustředěného hlavně na vybrané tématické okruhy. Rovnocennou část programu ústavu tvoří vědecká činnost jeho členů, která ve svých důsledcích podmiňuje kvalitu oborové výuky. Vyvážený a v principu rovnocenný vztah „výuky“ a „vědy“ se ostatně už před léty stal určující pro všechna srovnatelná univerzitní pracoviště v Evropě.

Předkládaný návrh koncepce Ústavu pro archeologii FF UK plynule navazuje na předchozí činnost této základní součásti FF UK. V mnohém se proto shoduje s předchozí koncepcí. Při tomto ohlédnutí lze bez váhání konstatovat, že mnohé z koncepčních záměrů se daří plnit. Největším dluhem ale zůstává situace v habilitačních řízeních a řízeních ke jmenování profesorem. Právě tato situace ale rozhodne o budoucnosti ústavu.

V Praze, 4. 9. 2013

prof. dr. Jan Klápště

 


Aktuality

dnes, tj. 13.11. odpadá.

Děkujeme za pochopení.

13. Listopad 2017

ArchaeoCentrum Čechy-Bavorsko zve srdečně všechny zájemce o archeologii a antropologii na sérii...

08. Listopad 2017

Archeologický ústav AV ČR Praha vás zve na přednášky:

...

27. Říjen 2017