Filozofick fakulta

Kde se vzali Slované?

Ve spolupráci s kolegy z heidelberské univerzity (Slavisches Institut) a z Ústavu pro jazyk český AV ČR byla vydána kolektivní monografie New Perspectives on the Early Slavs and the Rise of Slavic. Contact and Migrations.

Svazek obsahuje příspěvky lingvistů, archeologů a historiků k problematice raných Slovanů, které byly prezentovány na konferenci Language Contact and the Early Slavs, konané v říjnu 2017 v Praze (výzkumná skupina Identity v pohybu).

Vydání knihy podpořil Fond strategických partnerství UK 2019, minigrant +4EU 2020 a projekt KREAS.

Klír, T. – Boček, V. – Jansens, N. (eds.), New Perspectives on the Early Slavs and the Rise of Slavic. Contact and Migrations, (= Empirie und Theorie der Sprachwissenschaft, Volume 6). Winter Verlag: Heidelberg. 353 s. ISBN: 978-3-8253-4707-9.

Abstrakt

Publikace je věnována jednomu z nejvíce fascinujících témat současné medievistiky a historické lingvistiky, kterým byla extrémně rychlá expanze slovanského jazyka ve velké části raně středověké Evropy. Tradiční výklady, ztotožňující jazyk, hmotnou kulturu i časné zmínky o etnických Slovanech, vysvětlují šíření slovanského jazyka migrací v 6.–7. století. Alternativní hypotézy připisují slovanskou etnicitu a tzv. časně slovanskou hmotnou kulturu jazykově i geneticky velmi různorodé populaci. Pozdější expanzi slovanského jazyka pak připisují jeho statusu „lingua franca“ nebo „koiné“ v avarském kaganátu – časní Slované nehovořili jen slovansky, neexistovala žádná slovanská pravlast a slovanští mluvčí nemají společné kořeny.

Autoři studií v předkládaném svazku využívají nové metodologické a empirické poznatky z několika vědních oborů, a to nejen z tradiční triády lingvistiky, archeologie a historiografie, ale také z příbuzných oborů, jako jsou religionistika, kulturní antropologie, archeogenetika a další. Sjednocující ideou je, že otázka vztahu mezi slovanským jazykem, etnikem a hmotnou kulturou nabízí různé odpovědi v různých geografických a politických kontextech.

Z pracovníků FF UK do publikace přispěli Jiří Dynda (ÚFAR), Tomáš Klír (ÚPA) a Jiří Rejzek (ÚČJTK).

Aktuality

Podívejte se na projekt Podkrušnohorského technického muzea a prohlédněte si prostory, do...

23. Únor 2021

Ve středu 24.2. 2021 se uskuteční další z přednášek Ústavu pro klasickou archeologii v rámci...

22. Únor 2021

Luciano Micali: Augustine of Hippo: A Literary and Philosophical Profile ...

19. Únor 2021

Knihovna FF UK opět pořádá otevřený online webinář Úvod do práce s...

17. Únor 2021