Filozofická Fakulta

Doba římská a stěhování národů

Vyučující:

doc. PhDr. Lubomír Košnar, CSc.

Způsob zakončení:

zkouška

Stručná anotace předmětu:

Přednáška je věnována historickému a kulturnímu vývoji českých zemí, v sepětí s okolními oblastmi střední Evropy, zvláště Pomohaním, Durynskem, německým Polabím, Polskem a Slovenskem od posledních desetiletí starého letopočtu do 2. půle 6. století. Seznamuje s vývojem a současným stavem studia tohoto úseku protohistorie, v němž na uvedeném území žily převážně germánské kmeny, pro jejichž vývoj měly mimořádný význam styky a konfrontace s římským impériem a později i s nomádskými kmeny, zvláště Huny. Těžiště výkladu spočívá v osvětlení znalostí o osídlení a kultuře na základě archeologických pramenů.

1) Prameny ke studiu doby římské a doby stěhování národů. Psané prameny, hlavní díla řeckých,římských a romanizovaných autorů. Stručný přehled vývoje podle psaných pramenů se zřetelem k archeologickým poznatkům a problémům – I. část.

2) Stručný historický přehled – II. část.

3) Podrobnější charakteristika archeologických pramenů, význam funerálních památek pro poznání obrazu kultury a chronologie. Počátky germánského osídlení Čech, plaňanská skupina.

4) Památky období Marobudovy říše, rozmach osídlení a kultury. Otázky archeologického odrazu společenské diferenciace, tzv. knížecí hroby.

5) Další vývoj v Čechách, pohřebiště starší doby římské a kulturní souvislosti, které dokládají.Římské importy a jejich výpověď.

6) Archeologie sídlišť a problémy jejich výzkumu. Vesnice, dvorce, plužiny. Poznatky o zemědělství, o podomácké a specializované výrobě.

7) Významné sídlištní výzkumy v Čechách, jejich specifické rysy a problematika (Mlékojedy,Praha – Bubeneč, Ořech, Tuchlovice, Dolní Břežany, Turnov – Maškovy zahrady, Kadaň – Jezerka,Kyjice, Sedlec, Zliv aj.).

8) Vývoj v době římské na Moravě I. Pozdější rozvoj osídlení, pohřebiště starší (Velatice,Mikulov, Šitbořice, Nedakonice) a zvláště mladší doby římské (Kostelec na Hané, Šaratice, VelkéHostěrádky). Kontakty s oblastí przeworské kultury a středním Povážím. Zásah przeworské kultury na Opavsku (Vávrovice).

9) Vývoj v době římské na Moravě II. Významné sídlištní výzkumy (Vícemilice, Prosiměřice,Křepice, Drnholec, Vyškov, Vlčnov – Dolní Němčí, Zlechov). Nálezy hrnčířských pecí (Jiříkoviceaj.), výroba točené keramiky na kruhu. Oblast Mušova, římská pevnost a královský hrob.

10) Mladší doba římská v Čechách. Hlavní naleziště, ráz archeologických památek. Soudobé kulturní proudy a migrace.

11) Slovensko v době římské. Kraje na jihozápadě, ve středu a na východě země jako vyhraněné kulturní oblasti. Památky z doby Vanniovy říše jihovýchodně od Malých Karpat a významný region středního Pováží v mladší době římské. Púchovská kultura.

12) Starší fáze doby stěhování národů v Čechách a na Moravě. Vlivy a zásahy různých kulturních okruhů, změny v osídlení a pohřbívání. Vinařická skupina, východogermánsko-podunajský komplex.

13) Mladší fáze doby stěhování národů v Čechách a na Moravě. Tzv. merovejská kultura, otázky stěhování Langobardů, langobardská pohřebiště na Moravě. Otázky konce germánského osídlení.

Studijní literatura:

Droberjar, E. 2008: Mladší doba římská. Doba stěhování národů. In: Archeologie pravěkých Čech.Praha.

Bednaříková, J. 2003: Stěhování národů. Praha (nakl. Vyšehrad).

Kolník, T. 1980: Doba rímska a doba sťahovania národov, Slovenská archeológia XXVIII, 197-208.

Košnar, L. 1997: O Germánech. In: J. Waldhauser – L. Košnar, Archeologie Germánů v Pojizeří a v Českém ráji. Praha – Mladá Boleslav.

Košnar, L. 1994: Kapitoly IV – VI. In: M. Bláhová a kol., Úvod do dějin a kultury německy mluvících zemí, díl I. Praha (Univerzita Karlova, skripta).

Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno.

Salač, V. 2008: Starší doba římská. In: Archeologie pravěkých Čech. Praha.

Při přednáškách jsou mimoto doporučeny k orientačnímu či podrobnějšímu seznámení četné speciální monografie, studie a články