Filozofická Fakulta

Cvičení k dějinám středověkého osídlení 1,2

Vyučující:

PhDr. Tomáš Klír, Ph.D.

Způsob zakončení:

zápočet, zkouška

Stručná anotace předmětu:

Cílem předmětu je seznámit studenty jak s teoretickými koncepty, tak s praktickými dovednostmi těch vědních oborů, které bezprostředně souvisí se studiem dějin osídlení a evropské historické krajiny. Absolventi přednášky a cvičení by měli být schopni základní orientace v konceptech a v literatuře těchto příbuzných oborů. Součástí předmětu bude i terénní cvičení s totální stanicí a GPS přijímači různých kategorií. Studenti tak budou teoreticky i prakticky připraveni na vlastní sběr dat v terénu, v archivech a zejména na kritické posouzení a interpretaci získaných poznatků. Předmět navazuje na předmět Středověké osídlení.

Cílem předmětu je vytvořit předpoklady pro samostatnou vědecko-výzkumnou činnost studentů, která by měla vyústit ve vypracování kvalitních bakalářských prací, reflektující nejmodernější evropský výzkum, a to zejména v oblasti proměn středověkého a raně novověkého osídlení a vývoje historické krajiny.

Zimní semestr:

V rámci každé dvouhodiny jsou studenti seznamováni:

a) se základní oborovou literaturou, časopisy a elektronickými zdroji

b) s aktuálními oborovými koncepty a výzkumnými trendy, které jsou relevantní pro studium dějin
osídlení a historické krajiny

c)  na některé přednášky jsou zváni odborníci příbuzných, zejména přírodovědných, oborů

d) s modelovými i praktickými příklady ze středověké a raně novověké Evropy

Tematické okruhy prvého semestru:

1. Úvod a Prameny.

Přehled studia v Českých zemích a v zahraničí, těžiště studia v jednotlivých zemích.

Aktuální otázky a výzkumná témata.

2.-4. Geografické obory.

a. Sídelní-geografie. Problematika sídelních forem (sídliště, plužina). Přehled výzkumu a aktuálních koncepcí (koncept sociálního úhoru, pustnutí). Prameny pro poznání sídelních forem (zejména kartografické prameny). Analytické metody a interpretace sídelních forem (statické a dynamické pojetí). Geneze a rozšíření sídelních forem v Evropě. Proměny evropských sídelních forem jako výraz sociálně-ekonomických změn.

b. Kulturní a sociálně-ekonomická geografie. Základní geografické modely a teorie. Systémový přístup. Principy metod prostorové analýzy. Teorie nejnižšího nákladu. Teorie centrality.

c. Agrární geografie. Aktuální modely. Faktory určující podobu zemědělského systému a jeho prostorové uspořádání (faktory specializující, faktory integrující a faktory dynamické, určující proměnu zemědělských systémů). Historická agrární geografie (vymezení v rámci geografie, hlavní témata dříve a dnes, problematika kulturní krajiny, historické zemědělské systémy, kulturně-geografické faktory, vybrané agrárně-geografické procesy v minulosti).

5. Agrární ekonomie. Zemědělství v neoklasických a alternativních ekonomických modelech. Vliv sociálních a ekonomických změn. Teorie agrárně-sociálního vývoje. Ekonomická analýza zemědělské produkce rolnického hospodářství a jeho prvků. Rolnické hospodářství jako integrální součást komplexního sociálně-ekonomického systému.

6.-7. Peasantologická studia. Koncept rolníků jako specifické sociálně-kulturní společenské skupiny.

a. Ekonomická antropologie. Základní ekonomicko-antropologické kategorie. Rozhodování a výběr, otázka racionality hospodáře a jeho rodiny. Jednotlivec – domácnost – komunita, základní hospodářské jednotky a jejich chování. Práce z ekonomicko-antropologického hlediska. Distribuce, redistribuce, monetární vztahy. Symbolická směna, ekonomie daru, ekonomická antropologie trhu. Ekonomie a kulturně-sociální faktory. Zemědělské subsistenční strategie. Jednoduché a komplexní
sociálně-ekonomické systémy. Ekonomika krizových období. Modely ekonomického chování a rozhodování rolnického hospodářství (A. V. Čajanov). Příklady ze středověké a raně novověké Evropy.

b. Rurální sociologie. Základní kategorie rurální sociologie. Sociální stratifikace ve venkovském prostředí.

8. Demografie. Základní kategorie a modely historické demografie. Problematika populačního růstu. Rodina jako základní organizačně pracovní jednotka. Ekosystémový přístup v historické demografii. Rodina a integrace pracovních sil v závislosti na produkčním způsobu. Historická demografie v kontextu kulturně antropologického výzkumu. Modelové i praktické příklady ze středověké a raně novověké Evropy.

9. Zemědělské technologie. Zemědělské soustavy. Zemědělské nástroje.

10. Agrární a hospodářské dějiny. Přehled výzkumu a aktuálních koncepcí. Evropa. Teorie agrární krize pozdního středověku (kritická diskuse). České země a jejich ekonomicko-geografická diferenciace v mladším středověku a raném novověku. Ideální typy „hory“, „přechodné oblast“, „úrodné nížiny“, „příměstské oblasti“. Vztah venkovského a městského prostředí.

11. Lingvistika – Toponomastika. Problematika místních a pomístních jmen. Česká versus
německá toponomastika. Problémy studia původně německých jazykových oblastí. Problematika jazykového kontaktu a jeho odrazu v místních a pomístních jménech.

12. Etnoarcheologie. Procesy pustnutí.

13. Klimatologie a agroklimatologie. Klimatologická a agroklimatologická klasifikace Českých
zemí, její kriteria a interpretační možnosti. Fenologie. Historická klimatologie. Mikroklimatologie.

Druhý semestr:

V letním semestru budou studenti seznámeni s:

1) edicemi středověkých a raně novověkých písemných pramenů; archivními a kartografickými prameny

2) metodami identifikace, dokumentace a interpretace povrchových tvarů, cvičení s totální stanicí a přijímači GPS různých kategorií

3) aplikací grafického a GIS softwaru

Tematické okruhy druhého semestru:

1. Edice středověkých a raně novověkých písemných pramenů. Návštěva Centra medievistických studií.

2.-3. Archivní prameny, základy raně novověké paleografie. Návštěva Národního
archivu, II. oddělení ulice Dr. Horákové

4. Kartografické prameny.

5.-6. Topografický rozbor. Antropogenní geomorfologie.

7.-11. Praktická cvičení v terénu – práce s GPS přijímačem a totální stanicí.

12.-13. Konverze dat. Vyhodnocení v programech Kokeš, Atlas, ArcView a AutoCad.S

Studijní literatura:

Alfonso, A. I. (Hrsg.) 2007: The rural history of medieval European societies : trends and perspectives. Turnhout.

Becker, H. 1998: Einführung in die Agrargeographie. Bamberg.

Boguszak, F. – Šlitr, J. 1962: Topografie (= Spisy České matice technické 67/1962, č. 396). Praha.

Born, M. 1977: Geographie der ländlichen Siedlungen 1. Die Genese und Siedlungsformen in Mitteleuropa (= Studienbücher der Geographie). Stuttgart.

Brázdil, R. – Kotyza, O. 2001: Současná historická klimatologie a možnosti jejího využití v historickém výzkumu. Časopis Matice moravské 120, Supplementum 1 (Historie a interdisciplinární výzkum), 17-59.

Cameron, C.C. – Tomka, S.A. (eds.) 1993: Abandonment of Settlements and Regions. Ethnoarchaeological and Archaeological Approaches (= New Directions in Archaeology). Cambridge.

Carrier, James G. (Hrsg.) 2005: A Handbook of Economic Anthropology. Elgar.

Chisholm, M. 1968: Rural Settlement and Land Use. London.

Ellis, F. 2000: Peasant Economics. Farm Household and Agrarian Development (= Wye studies in agricultural and rural development). 2nd edition. Cambridge.

Glaser, R. 2001: Klimageschichte Mitteleuropas. 1000 Jahre Wetter, Klima, Katastrophen. Darmstadt. 

Groh, D. 1999: Anthropologische Dimensionen der Geschichte. Frankfurt am Main. 2. Aufl.

Hagget, P. 1965: Locational Analysis in Human Geography. Cambridge.

Havlíček, V. a kol. 1986: Agrometeorologie. Praha.

Hlaváček, I. – Kašpar, J. – Nový, R. 1997: Vademecum pomocných věd historických. Praha.

Howard, P. 2007: Archaeological Surveying and Mapping. London – New York.

Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha.

Rösener, W. 1987: Bauern im Mittelalter. München. 3. Auflage.

Sahlins, M. 1972: Stone Age Economics. Chicago.

Schiffer, M. 1987: Formation Processes of the Archaeological Record. Albuquerque.

Semotanová, E. 1994: Kartografie v historické práci : vademecum. Praha.

Shanin, T. ed. 1989: Peasants and Peasant Societis. Oxford. 2nd edition.

Šmelhaus, V. 1980: Vývoj zemědělské výroby v českých zemích v době předhusitské (= Kapitoly z dějin zemědělství a lesnictví. Prameny a studie 21). Praha 1980.

Smetánka, Z. – Klápště, J. 1979: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých osad. Archeologické rozhledy 21, 614-628.

Šmilauer, V. 1963: Úvod do toponomastiky. Praha.

Zapletal, L. 1968: Geneticko-morfologická klasifikace antropogenních forem reliéfu. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Rerum Naturalium 23, Geographica – Geologica 8, 239-423. 

 

Aktuality

Muzeum Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou vypisuje výběrové řízení na obsazení místa...

04. Červenec 2018