Filozofick fakulta

Cvičení k dějinám středověkého osídlení 1,2

Vyučující:

PhDr. Tomáš Klír, Ph.D.

Způsob zakončení:

zápočet, zkouška

Stručná anotace předmětu:

Cílem předmětu je seznámit studenty jak s teoretickými koncepty, tak s praktickými dovednostmi těch vědních oborů, které bezprostředně souvisí se studiem dějin osídlení a evropské historické krajiny. Absolventi přednášky a cvičení by měli být schopni základní orientace v konceptech a v literatuře těchto příbuzných oborů. Součástí předmětu bude i terénní cvičení s totální stanicí a GPS přijímači různých kategorií. Studenti tak budou teoreticky i prakticky připraveni na vlastní sběr dat v terénu, v archivech a zejména na kritické posouzení a interpretaci získaných poznatků. Předmět navazuje na předmět Středověké osídlení.

Cílem předmětu je vytvořit předpoklady pro samostatnou vědecko-výzkumnou činnost studentů, která by měla vyústit ve vypracování kvalitních bakalářských prací, reflektující nejmodernější evropský výzkum, a to zejména v oblasti proměn středověkého a raně novověkého osídlení a vývoje historické krajiny.

Zimní semestr:

V rámci každé dvouhodiny jsou studenti seznamováni:

a) se základní oborovou literaturou, časopisy a elektronickými zdroji

b) s aktuálními oborovými koncepty a výzkumnými trendy, které jsou relevantní pro studium dějin
osídlení a historické krajiny

c)  na některé přednášky jsou zváni odborníci příbuzných, zejména přírodovědných, oborů

d) s modelovými i praktickými příklady ze středověké a raně novověké Evropy

Tematické okruhy prvého semestru:

1. Úvod a Prameny.

Přehled studia v Českých zemích a v zahraničí, těžiště studia v jednotlivých zemích.

Aktuální otázky a výzkumná témata.

2.-4. Geografické obory.

a. Sídelní-geografie. Problematika sídelních forem (sídliště, plužina). Přehled výzkumu a aktuálních koncepcí (koncept sociálního úhoru, pustnutí). Prameny pro poznání sídelních forem (zejména kartografické prameny). Analytické metody a interpretace sídelních forem (statické a dynamické pojetí). Geneze a rozšíření sídelních forem v Evropě. Proměny evropských sídelních forem jako výraz sociálně-ekonomických změn.

b. Kulturní a sociálně-ekonomická geografie. Základní geografické modely a teorie. Systémový přístup. Principy metod prostorové analýzy. Teorie nejnižšího nákladu. Teorie centrality.

c. Agrární geografie. Aktuální modely. Faktory určující podobu zemědělského systému a jeho prostorové uspořádání (faktory specializující, faktory integrující a faktory dynamické, určující proměnu zemědělských systémů). Historická agrární geografie (vymezení v rámci geografie, hlavní témata dříve a dnes, problematika kulturní krajiny, historické zemědělské systémy, kulturně-geografické faktory, vybrané agrárně-geografické procesy v minulosti).

5. Agrární ekonomie. Zemědělství v neoklasických a alternativních ekonomických modelech. Vliv sociálních a ekonomických změn. Teorie agrárně-sociálního vývoje. Ekonomická analýza zemědělské produkce rolnického hospodářství a jeho prvků. Rolnické hospodářství jako integrální součást komplexního sociálně-ekonomického systému.

6.-7. Peasantologická studia. Koncept rolníků jako specifické sociálně-kulturní společenské skupiny.

a. Ekonomická antropologie. Základní ekonomicko-antropologické kategorie. Rozhodování a výběr, otázka racionality hospodáře a jeho rodiny. Jednotlivec – domácnost – komunita, základní hospodářské jednotky a jejich chování. Práce z ekonomicko-antropologického hlediska. Distribuce, redistribuce, monetární vztahy. Symbolická směna, ekonomie daru, ekonomická antropologie trhu. Ekonomie a kulturně-sociální faktory. Zemědělské subsistenční strategie. Jednoduché a komplexní
sociálně-ekonomické systémy. Ekonomika krizových období. Modely ekonomického chování a rozhodování rolnického hospodářství (A. V. Čajanov). Příklady ze středověké a raně novověké Evropy.

b. Rurální sociologie. Základní kategorie rurální sociologie. Sociální stratifikace ve venkovském prostředí.

8. Demografie. Základní kategorie a modely historické demografie. Problematika populačního růstu. Rodina jako základní organizačně pracovní jednotka. Ekosystémový přístup v historické demografii. Rodina a integrace pracovních sil v závislosti na produkčním způsobu. Historická demografie v kontextu kulturně antropologického výzkumu. Modelové i praktické příklady ze středověké a raně novověké Evropy.

9. Zemědělské technologie. Zemědělské soustavy. Zemědělské nástroje.

10. Agrární a hospodářské dějiny. Přehled výzkumu a aktuálních koncepcí. Evropa. Teorie agrární krize pozdního středověku (kritická diskuse). České země a jejich ekonomicko-geografická diferenciace v mladším středověku a raném novověku. Ideální typy „hory“, „přechodné oblast“, „úrodné nížiny“, „příměstské oblasti“. Vztah venkovského a městského prostředí.

11. Lingvistika – Toponomastika. Problematika místních a pomístních jmen. Česká versus
německá toponomastika. Problémy studia původně německých jazykových oblastí. Problematika jazykového kontaktu a jeho odrazu v místních a pomístních jménech.

12. Etnoarcheologie. Procesy pustnutí.

13. Klimatologie a agroklimatologie. Klimatologická a agroklimatologická klasifikace Českých
zemí, její kriteria a interpretační možnosti. Fenologie. Historická klimatologie. Mikroklimatologie.

Druhý semestr:

V letním semestru budou studenti seznámeni s:

1) edicemi středověkých a raně novověkých písemných pramenů; archivními a kartografickými prameny

2) metodami identifikace, dokumentace a interpretace povrchových tvarů, cvičení s totální stanicí a přijímači GPS různých kategorií

3) aplikací grafického a GIS softwaru

Tematické okruhy druhého semestru:

1. Edice středověkých a raně novověkých písemných pramenů. Návštěva Centra medievistických studií.

2.-3. Archivní prameny, základy raně novověké paleografie. Návštěva Národního
archivu, II. oddělení ulice Dr. Horákové

4. Kartografické prameny.

5.-6. Topografický rozbor. Antropogenní geomorfologie.

7.-11. Praktická cvičení v terénu – práce s GPS přijímačem a totální stanicí.

12.-13. Konverze dat. Vyhodnocení v programech Kokeš, Atlas, ArcView a AutoCad.S

Studijní literatura:

Alfonso, A. I. (Hrsg.) 2007: The rural history of medieval European societies : trends and perspectives. Turnhout.

Becker, H. 1998: Einführung in die Agrargeographie. Bamberg.

Boguszak, F. – Šlitr, J. 1962: Topografie (= Spisy České matice technické 67/1962, č. 396). Praha.

Born, M. 1977: Geographie der ländlichen Siedlungen 1. Die Genese und Siedlungsformen in Mitteleuropa (= Studienbücher der Geographie). Stuttgart.

Brázdil, R. – Kotyza, O. 2001: Současná historická klimatologie a možnosti jejího využití v historickém výzkumu. Časopis Matice moravské 120, Supplementum 1 (Historie a interdisciplinární výzkum), 17-59.

Cameron, C.C. – Tomka, S.A. (eds.) 1993: Abandonment of Settlements and Regions. Ethnoarchaeological and Archaeological Approaches (= New Directions in Archaeology). Cambridge.

Carrier, James G. (Hrsg.) 2005: A Handbook of Economic Anthropology. Elgar.

Chisholm, M. 1968: Rural Settlement and Land Use. London.

Ellis, F. 2000: Peasant Economics. Farm Household and Agrarian Development (= Wye studies in agricultural and rural development). 2nd edition. Cambridge.

Glaser, R. 2001: Klimageschichte Mitteleuropas. 1000 Jahre Wetter, Klima, Katastrophen. Darmstadt. 

Groh, D. 1999: Anthropologische Dimensionen der Geschichte. Frankfurt am Main. 2. Aufl.

Hagget, P. 1965: Locational Analysis in Human Geography. Cambridge.

Havlíček, V. a kol. 1986: Agrometeorologie. Praha.

Hlaváček, I. – Kašpar, J. – Nový, R. 1997: Vademecum pomocných věd historických. Praha.

Howard, P. 2007: Archaeological Surveying and Mapping. London – New York.

Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha.

Rösener, W. 1987: Bauern im Mittelalter. München. 3. Auflage.

Sahlins, M. 1972: Stone Age Economics. Chicago.

Schiffer, M. 1987: Formation Processes of the Archaeological Record. Albuquerque.

Semotanová, E. 1994: Kartografie v historické práci : vademecum. Praha.

Shanin, T. ed. 1989: Peasants and Peasant Societis. Oxford. 2nd edition.

Šmelhaus, V. 1980: Vývoj zemědělské výroby v českých zemích v době předhusitské (= Kapitoly z dějin zemědělství a lesnictví. Prameny a studie 21). Praha 1980.

Smetánka, Z. – Klápště, J. 1979: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých osad. Archeologické rozhledy 21, 614-628.

Šmilauer, V. 1963: Úvod do toponomastiky. Praha.

Zapletal, L. 1968: Geneticko-morfologická klasifikace antropogenních forem reliéfu. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Rerum Naturalium 23, Geographica – Geologica 8, 239-423. 

 

Aktuality

Regionální muzeum v Jílovém u Prahy zahajuje 20. února další ročník Muzejní akademie, letos na...

22. Leden 2020

Přijměte pozvání na 6th Landscape Archaeology Conference. Všechny informace najdete pod...

20. Leden 2020

Státní závěrečné zkoušky se budou  na Ústavu pro archeologii  konat ve středu 29....

17. Leden 2020

 "Hlína a kamení" pořádané Centrem pro studium středověku FF UK ve spolupráci s...

16. Leden 2020

Den otevřených dveří se koná dne 14. 2. 2020 v budově M, Joštova 13
(...

13. Leden 2020