Filozofická Fakulta

Doba stěhování národů v Evropě

Vyučující:

Mgr. Jaroslav Jiřík, PhD.

Způsob zakončení:

zkouška

Stručná anotace předmětu:

Doba stěhování národů nás přivádí do neklidného období 4.-6. století n. l., časové epochy známé pod zobecňujícím pojmem doba stěhování národů. Do období rozpadu dosavadních struktur jako byla například římská správa provincií západní říše vedoucí v konečném důsledku ke kolapsu této části impéria roku 476. Těmto událostem však předcházely procesy probíhající převážně mimo území římské říše, tedy na půdě barbarika. Jedná se zejména o příchod Hunů do oblasti severního Přičernomoří na počátku 70. let 4. století a jejich následný přesun do oblasti středního Podunají. Tyto pohyby vyvolaly dominový efekt vedoucí k migraci Alanů, Svébů a Vandalů roku 406-407 do Galie a odtud dále do Hispánie. V témže období se přesouvá část Gótů pod vedením Radagaise do Itálie. Jiná gótská skupina pod vedením Alaricha využívá těchto zmatků pro vlastní vpád do Itálie v letech 408-409, který je korunován dobytím Říma o rok později a následnou invazí do Galie a dále do Hispánie. Další migrace jsou známé v souvislosti s expanzí Franků do Galie a Anglo-Sasů do Británie v průběhu 5. století. Také ve střední Evropě dochází ke změnám souvisejícím s formováním dříve (tj. před rokem 400) neznámých germánských uskupení, jako jsou Durynkové nebo Bajuvaři – Bavoři.

Předmět dává přehled současného stavu poznání tohoto úseku pravěku, který představuje pro evropský kontinent naprostou změnu z hlediska politického, etnického a jazykového a důsledky těchto procesů pociťujeme do dnešních dnů. V přednáškách je využito archeologických (hmotných) i dalších (např. historických) pramenů z území Evropy a České republiky. Uvádí dějiny bádání a rovněž podíl českých a moravských badatelů na poznání daného období.

 

Hlavní témata předmětu:

  1. Přehled historických událostí a pramenů, problém chronologie
  2. Materiální kultura: a) úvod do pozdně antické numizmatiky
  3. Materiální kultura: spony jako součást kroje, sociostratifikační prvek, stopa historických událostí Chronologický vývoj kultur neolitu v Čechách
  4. Materiální kultura: náramky, nákrčníky a přezky, závěsky, toaletní předměty, zbraně Sídelní struktura zemědělských kultur neolitu
  5. Materiální kultura: keramika vytáčená na kruhu a robená v ruce
  6. Umělecké styly; výrobní postupy: a) styl polychromní, cloisonné, sösdala, nydamský
  7. Výzkum sídelních areálů: a) centrální lokality, změny v provinciích, sídlištní struktura, typy objektů, výrobní objekty
  8. Výzkum pohřebních areálů – metodický přehled, pohřební ritus, fyzická antropologie, archeogenetika, odontologie
  9. Regionální vývoj ve střední a východní Evropě pozdní doby římské a doby stěhování národů – kultura przeworská, skupina dobrodzieńská, (severo-)karpatská, dębczyńská, kultura wielbarská, – kultura černjachovská – Sîntana de Mureş, vývoj v počernjachovském období
  10.  Vývoj ve středním Podunají a Karpatské kotlině – změny sídelní struktury kolem roku 400 a kultura hunského mocenského útvaru
  11. Invaze barbarů z počátků 5. století n. l. – otázky historické i archeologické a barbarští federáti ve službách římského impéria
  12. Vandalové v severní Africe, Svébové a Vizigóti v Hispánii, Ostrogóti v Panonii, na Balkáně a Itálii, impérium Theodoricha Velikého
  13. Regionální vývoj ve střední Evropě – labskogermánský okruh, Durynkové, Bavoři, Langobardi, Anglosasové a Frankové


Studijní literatura:

Povinná literatura:
Beck, H. – Guenich, D. – Steuer, H. (Hrsg.): Reallexicon der Germanischen Altertumskunde. Berlin – New York.

Böhme, H. W. 1989: Eine Elbgermanische Bügelfibel des 5. Jahrhunderts aus Limetz-Villez (Yvelines, Frankreich). Archäologisches Korrespondenzblatt 19, 397-406.

Heather, P. 2002: Gótové. Praha.

Hoeper, M.- Steuer, H. 1999: Eine völkerwanderungszeitliche Höhenstation am Oberrhein – der Geißkopf bei Berghaupten, Ortenaukreis. Germania 77, 185-246.

Kazanski, M. 1999: Les barbares en Gaule du Sud-Ouest durant la première moitie du Ve siècle. In: : Tejral, J. – Pilet, Ch. – Kazanski, M. (ed.) L`Occident romain et l`Europe centrale au debut de l`époque des Grandes Migration Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 13, 15-23.

Koch, U. 2001: Das alamanisch-fränkische Gräberfeld bei Pleidelsheim. Landesdenkmalamt Baden-Württenberg. Stuttgart.

Losert, H. – Pleterski, A. 2003: Altenerding in Oberbayern. Struktur des frühmittelalterlichen Gräberfeldes und „Ethnogenese“ der Bajuwaren. Berlin – Ljubljana.

Périn, P. – Wieczorek, A. 2001: Das Gold der Barbarfürsten, Schätze aus Prunkgräbern. Stuttgart.

Quast, D. 2005: Völkerwanderungszeitliche Frauengräber aus Hippo Regius (Annaba/Bône) in Algerien. Jahrbuch RGZM 52, 237-315.

Schulze-Dörrlamm M. 1986: Romanisch oder germanisch? Untersuchungen zu den Armbrust- und Bügelknopffibeln des 5. und 6. Jahrhunderts n. Chr. aus den Gebieten westlich des Rheins und südlich der Donau. Jahrbuch des Römisch-germanischen Zentralmuseums Mainz 33/2, s. 593-720.

Tejral, J. 1999: Die spätantiken militärischen Eliten beiderseits der norisch-pannonischen Grenze aus der Sicht der Grabfunde. In: Fischer, T. – Precht, G. Tejral, J. (Hrsg.) Germanen beiderseits des spätantiken Lime Spisy archeologického ústavu AV ČR Brno 14, 217-292.

Werner, J. 1980: Der goldene Armring des Frankenkönigs Childerich und die germanischen Handgelenkringe der jüngeren Kaiserzeit. Frühmittelalterliche Studien 12, 1-49.

Doporučená literatura:
Speciální monografie a studie v časopisech podle upozornění v jednotlivých přednáškách.