1) Humenný vrch (245, 8 m.n.m.).
Lokalita s výborným výhledem na rozhranní dvou rozdílných geomorfologických oblastí, posuzováno podle archeologických nálezů ovšem bezvýznamná.
Hlavním cílem návštěvy bylo poznat výrazné vrchy a celkovou charakteristiku Českého středohoří, vidět vstup Labe do Českého středohoří a zeměpisnou determinaci poloh centrálních míst (Lovosice, Litoměřice).
2) Opuštěné porfyrové lomy v okolí Oparna. Prohlídka svahů s lomy, někde nalezeny i polotovary. Lomy byly využívány především od laténského po raně středověké období.
(Obr. 1-3)
3) Lovosice. Resslova ulice.
Studenti byli seznámeni s místem archeologického výzkumu z 80. let 20. st. a s topografickou situací Lovosic a nejbližšího okolí (Malé Žernoseky, Velké Žernoseky).
4) Porfyrový lom nad Malými Žernosekami. Prohlídka dosud využívaného lomu.
Jedním z cílů bylo poznat i makroskopické vlastnosti porfyru, možnosti pro těžbu a také proměnlivost vlastností horniny v závislosti na hloubce.
(Obr. 4)
5) Hrádek u Libochovan a Tříkřížový vrch (307 m.n.m., hladina Labe ±145 m.n.m.). Lokalita v klíčové poloze České brány, v terénu zbytky mohutných fortifikací, ale bez archeologických nálezů, které by ji umožnily datovat. Studenti byli mj. seznámeni s topografií archeologických nálezů, např. bronzových depotů v říčním korytu Labe a blízkém okolí. Dále význam Labe jako spojovací cesty, role říční plavby atd.
(Obr. 8-9)
Základní literatura:
ZÁPOTOCKÝ, M. 1969: K významu Labe jako spojovací a dopravní cesty. Památky
archeologické 60, 277-366.
SALAČ, V. 1990: K poznání laténského (Lt C2-D1) výrobního a distribučního
centra Lovosicích. Archeologické rozhledy 42, 609-657.
- 1998: Die Bedeutung der Elbe für die böhmisch-sächsischen Kontakte in der
Latenezeit. Germania76, 573-617.
- 2002: Zentralorte und Fernkontakte. In: V. Salač – A. Lang (Hrsg.),
Fernkontakte in der Eisenzeit. Praha.
WALDHAUSER, J. 1981: Keltské rotační mlýny v Čechách. Památky archeologické 72, 153-221.