Filozofická Fakulta

Střední Evropa na sklonku antiky a v počátcích středověku

Vyučující:

doc. PhDr. Lubomír Košnar, CSc.

Způsob zakončení:

zkouška

Stručná anotace předmětu:

Přednáška navazuje na přednáškové téma Doba římská a stěhování národů zaměřením na poznatky o etnických, hospodářských a sociálních poměrech i kulturním rázu v rozsahu šíře pojaté střední Evropy, s pohledem i na jižní část Evropy severní. Časové vymezení sahá od období formování germánských kmenů v posledních pěti staletích př. Kr. do starší fáze merovejské doby.Na pozadí hlavních historických dějů jsou sledovány také archeologické projevy mnohotvárných kontaktů obyvatel barbarika s římskou říší. Osnovu výkladu tvoří pro starší i mladší dobu římskou zejména rozpoznané kulturně – geografické okruhy, archeologická problematika doby stěhování národů a staršího merovejského období je představena ve spojitosti s oblastmi a památkami germánských kmenových svazů. V přednášce je rovněž věnována pozornost jednak podílu místního obyvatelstva zvláště keltského i předkeltského, s nímž je mnohde třeba počítat, jednak zásahu kočovníků (Sarmati, Hunové, v závěrečném období Avaři).

1) Etnogeneze Germánů, jastorfská kultura, její rozšíření, archeologický obraz jejího vývoje.

2) Rané germánské migrace. Nástin historických událostí do 4. století po Kr. Střety Říma s Germány v době Augustově, budování hranice limes romanus, markomanské války, proražení hornogermánsko-raetského limitu po půli 3. stol., konec římské Dacie, galská zvláštní říše,konsolidace moci impéria od konce 3. století.

3) Germánské kmeny, jejich rozdělení. Tradiční genealogie západních Germánů (Ingveoni, Istveoni,Herminoni) a její novodobá interpretace. Kulturní okruhy v západní části germánského barbarika.Labskogermánský okruh I – Langobardi. Jejich území ve vztahu ke starosaským župám (Bardengau,Moswidi), kulturní vyspělost oblasti (ve starší době římské četné importy a výskyt stříbra) a její širší působení, oddělená pohřebiště mužská a ženská.

4) Sousední území v Meklenbursku a Šlesvicku-Holštýnsku. Obětiště v bažinách (Thorsberg,Nydam, Vimose, Illerup, Skedemosse aj.), zvláštnosti zachování archeologických nálezů organických a anorganických substancí. Runové písmo a jeho nejstarší památky.

5) Labskogermánský okruh II – oblast Semnonů a Hermundurů. Významná sídliště v Braniborsku.Hermunduři a jejich vztahy k impériu (mj. Haarhausen), labskogermánský i rýnskovezerský ráz jejich kultury. Luboszycká kultura.

6) Okruh při Severním moři. Vynikající výsledky sídlištní archeologie. Ráz pobřežní krajiny, vurty(Ezinge, Feddersen Wierde, Tofting) a jejich výzkum, významný podíl přírodovědných disciplin.Sídliště na geestu (Flögeln). Funerální památky na příkladu pohřebiště Westerwanna a jeho vývojedo saského období.

7) Okruh na Rýnu a Vezeře I. Archeologické doklady pronikání impéria na germánské územív augustovském období. Tábory na řece Lippe (Holsterhausen, Haltern, Oberaden, Anreppen),civilní římské sídliště (Waldgirmes v Hesensku). Specifické rysy germánských památek rýnskovezerského okruhu, typologie žárových hrobů.

8) Okruh na Rýnu a Vezeře II. Vývoj ve starší a mladší době římské v Pomohaní, zvláště v Mainfranken a souvislosti s územím Čech. Římské importy, jejich druhy, způsob přenosu, význam a otázky chronologie.

9) Hroby germánské nobility v době římské. Hroby lubieszewského typu a typu Leuna – Hassleben.

10) Vývoj v době římské a v době stěhování národů v severních a severovýchodních částech Polska.Zásah kultury jastorfské, kultura oksywská, wielbarská bogaczewská, Dollkeim-Kovrovo.

11) Vývoj v době římské a v době stěhování národů ve středních a jižních částech Polska.Przeworská kultura, otázky její geneze, archeologický obraz. Centra metalurgie (Hory sv.Kříže) a výroby na kruhu točené keramiky (Igołomia, Krakovsko). Výrazné změny v pozdníprzeworské kultuře od sklonku doby římské – pohřebiště dobrodzieńského typu, kamenné mohyly siedlemińského typu, bohaté hroby s projevy nomádských vlivů (Jakuszowice, Jędrzychowice).

12) Kmenové svazy (Alamani, Frankové, Durynkové, Sasové, Bajuvarové) jako noví mocenskopolitičtí činitelé, jejich původ a území. Migrační proudy od východu koncem doby římské jako předzvěst stěhování národů (mj. niembergská skupina).

13) Hlavní migrace doby stěhování národů, významné barbarské říše. Zdroje tehdejší kultury, její archeologické památky. Řadová pohřebiště, hroby velmožů, vyspělost uměleckého řemesla, jehotechniky a typické výrobky, germánský zvěrný styl.

Studijní literatura:

Andrzejowski, J. – Kokowski, A. – Leiber, Ch. (Ed.), Wandalowie. Lublin –Warszawa 2004

Becker, M. u. a., Das Fürstengrab von Gommern. Halle (Saale) 2010

Brabandt, J., Hausbefunde der römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Ein Forschungsstand.Halle (Saale) 1993

Busch, R. (Hrsg.), Die Langobarden. Von der Unterelbe nach Italien. Neumünster 1988

Domański, G., Kultura luboszycka między Łabą a Odrą w II-IV wieku. Wrocław 1979

Dušek, S., Das germanische Gräberfeld von Schlotheim, Unstrut-Hainich-Kreis. Stuttgart 2001

Eggers, H. J., Der römische Import im freien Germanien. Hamburg 1951

Haarnagel, W., Die Grabung Feddersen Wierde. Methode, Hausbau, Siedlungs- undWirtschaftsformen sowie Sozialstruktur. Wiesbaden 1979

Ilkjaer, J., Illerup Ådal – ein archäologischer Zauberspiegel. Moesgård 2000

Kokowski, A., Grupa masłomecka. Z badań nad przemianami kultury Gotów v młodszym okresierzymskim. Lublin 1995

Krüger, H., Die Jastorfkultur in den Kreisen Lüchow-Dannenberg, Lüneburg und Soltau.Neumünster 1961

Moosbauer G., Kastell und Friedhöfe der Spätantike in Straubing. Rahden/Westf. 2005Pescheck, Ch., Die germanischen Bodenfunde der römischen Kaiserzeit in Mainfranken. München1978

Schuster, J., Lübsow: älterkaiserzeitliche Fürstengräber im nördlichen Mitteleuropa. Bonn 2011

Tejral, J. – Friesinger, H. – Kazanski, M. (Hrsg.), Neue Beiträge zur Erforschung der Spätantike immittleren Donauraum. Brno 1997

Thompson, E. A., Hunové. Praha 1999

Todd, M., Germáni. Praha 1999

Uslar, R., Westgermanische Bodenfunde des ersten bis dritten Jahrhunderts nach Christus ausMittel- und Westdeutschland. Berlin 1938

Wolters, R., Římané v Germánii. Praha 2002

Zimmermann, W. H., Die Siedlungen des 1. bis 6. Jahrhunderts nach Christus von Flögeln-Eekhöltjen. Probleme der Küstenforschung im südlichen Nordseegebiet 19, 1992


a další speciální literatura k vybraným tématům podle pravidelných odkazů

 

Aktuality

...
08. Prosinec 2017

Knihovna Ústavu pro archeologii bude mít zítra zavřeno a to z důvodu výuky !!!...

07. Prosinec 2017

Seminář pro hospodářské dějiny pravěku se dnes  z důvodu nemoci nekoná, bude nahrazen...

04. Prosinec 2017

FF UK vás srdečně zve na dvě fotografické výstavy, které jsou po celou dobu akademického roku...

01. Prosinec 2017